Biografie

VÍT V. PAVLÍK

vit_v_pavlik

Vít Pavlík se narodil roku 1976 a na Jihočeské univerzitě vystudoval obor učitelství pro umělecké školy. Je ředitelem Základní umělecké školy ve Volarech a předsedou Asociace jihočeských výtvarníků. Na umělecké scéně působí od roku 1999, prezentuje své díla na výstavách v České republice, Německu, Rakousku, Francii a USA. Inspiraci pro svou tvorbu najdete v rázovité krajině Šumavy. Ve svých obrazech se oprostil od věcného zobrazování skutečností, avšak v abstrahovaných tvarech a dynamických brusných strojích se v jeho díle projevuje neuvěřitelná síla přírody. Kromě kreseb a malby se věnuje také projektové fotografii.

Ceny:

  • 1993 – Cena Německa ve výtvarné soutěži (hostitel Spolkového sněmu v Berlíně) SRN
  • 2006 – Cena Junge Kunst SRN
  • 2006 – Cena za přínos v oblasti malby na bienále malby a sochařství V4 SK
  • 2012 – Účast na 60. ročníku festivalu Evropských týdnů v Pasově (SRN)

 

Umenie pre všetky zmysly

Myslím, že to bol Marc Chagall, ktorý raz povedal, že umenie je predovšetkým stav duše. Nuž, ak je to pravda, tak duša Víta V. Pavlika je nepokojná, „rozevlátá“, ba dakedy až nepolapiteľná, ale zároveň aj racionálna a skúmajúca. Jednoducho, aj v tomto prípade duša sleduje svojho tvorcu a jeho umelecký záber, ktorý je široký. Ide naprieč rôznymi oblasťami umeniami, hľadá vzájomné ovplyvnenia i komunikačné hodnoty – je cross art.

Vítove ambície ani zďaleka nie sú uzavreté v klasickom priestore rámu obrazu či fotografie, hoci jedným dychom treba spomenúť, že práve tieto výtvarné disciplíny sú jeho dôležitým umeleckým vyjadrením. Aj tu však cítiť presah cez vymedzenú plochu, vykročiť za svojim divákom a pozvať ho na prechádzku. kde sa môže stať všetko.

Vít pochádza zo Šumavy z obce Volary, čo je na jeho obrazoch aj citeľné. Objavujú sa v nich zážitky z okolitej prírody, ktoré sú elegantne prenesené na obrazovú plochu. Raz maľuje s energickou impulzívnosťou, inokedy zase s racionálnou rozvahou, ale vždy so srdcom, umeleckým citom a najmä – pre nás. Raz je to švih ruky, ktorá za sebou zanechá výraznú farebnú stopu, potom zase upúta detail ako uvedomenie si dôležitých maličkostí vytvárajúcich celok.

V jeho akryloch sa objavuje aj architektonická skladobnosť štruktúr, ktoré navrávajú o pevnej kompozičnej skladbe. Hudobná linka v jeho dielach určite nie je náhodná, prítomnosť manželky Kateřiny – skvelej muzikantky je citeľná. Vítove výtvarné partitúry sú však svojbytné a neopakovateľné. Nie sú to žiadne chytľavé rádiové popevky, ale originálna alternatíva ako performance Saxpower.

Hudba je citeľná aj na jeho fotografiách – či už je to motív gitary fenderky (stratocaster) alebo španielky. Samozrejme, ústrednou je nádherná žena, ale tá je zase metaforou tónov – príťažlivých ako ženské telo. Veľké formáty sú zmyselnými stopami našich prianí.

Nie náhodou som na začiatku spomenul Marca Chagalla. Aj Vit Pavlik je klasik, ktorý však svoju výtvarnú reč vedie cez oblasti, kde nie je len tradičné „hájemství zraku“, ale sú určené pre všetky zmysly. Som rád, že som sa mohol s Vítom zopárkrát stretnúť a pripraviť aj jeho prvú bratislavskú výstavu. Jeho umenie je totiž aj mojim stavom duše. Aj preto verím, že máme pred sebou ešte veľa spoločných chvíľ na jej obohacovanie.

PhDr. Ľudovít Petránsky, ml.


výňatek z katalogu Junge Kunst

Neutichající šumění hlubokých lesů a množství vod dalo rozsáhlému zalesněnému pohoří své jméno. Šumava je srdcem lesa, který se táhne od pohoří Fichtelgebirge na severu až k hornorakouskému Mühlviertelu.Toto území a jeho obyvatelstvo bylo odedávna plahočeno a od sebe rozerváno ve válkách o moc a víru. Hospodářský a kulturní rozkvět ve středověku a zlatý věk za Habsburků. Dřevo takřka podlehlo nekonečnému mýcení, sklářské řemeslo a hornictví byly kdysi zdrojem bohatství. Na prastarých obchodních stezkách- nejznámější z nich je „Zlatá stezka” z Pasova do Prachatic- bylo přepravováno zboží dokonce i v dobách válek a bídy. Až Železná opona ukončila pradávné vazby. Dnes už je opět možné nejen z Javoru, Rachelu, Luzného či Třístoličníku pohlédnout na Šumavu, dnes je možné po těchto stezkách opět chodit do nekonečných lesů, tajemných rašeliništ’ a luk, přírodou, která byla už odnepaměti zdrojem bohaté inspirace.

Už dávno se nacházíme v obrazech Víta Vavřince Pavlíka, už dávno jsme se dostali k mýtům, které byly inspirací Bohumilu Hrabalovi, Karlu Čapkovi, Josefu Holubovi, Adalbertu Stifterovi nebo Karlu Klostermannovi v jejich literární tvorbě. To, co oni ztvárnili tak věcně a plné života, proniká do kreseb a částečně i do monumentální tvorby umělce, který pro své vlastní vzpomínky nalezl svůj vlastní rukopis, jímž je schopen své vnitřní duševní stavy v zakódované podobě přenášet na papír nebo plátno. Východiskem je důvěrná znalost prostředí.

Vít Pavlík přišel na svět roku 1976 ve Volarech. Jako předseda Asociace jihočeských výtvarníků je si své inspirace vědom a hledá ji na Šumavě, k čemuž ho přivedli už i jeho výtvarně činný dědeček a otec. „Od dětství jsem vyrůstal mezi krásnem malovaného projevu, který posléze oslovil i mě. Do svých obrazů vkládám své vzpomínky, momentální pocity, ale i části rázovitosti krajiny na Šumavě.”

Odpoutal se od předmětného ztvárnění a přesto v jeho obrazech nalézáme úplnost rázovité krajiny. Emoce si mocně razí cestu v dynamickém tahu štětce. Eruptivní vy´boje symbolizují sílu přírody, která neustále vládne jeho domovu. Přitom jazyk forem zaznívá přímo poeticky. Hra silných a jemných linií z vertikál, diagonál, horizontál, jejich propojování do geometrických figur nechává vznikat světu v pohybu, v němž se příroda stává rytmem, udávajícím tón.

Pohyblivé linie a expresivní barevné plochy dávají vznik kompozicím, které působí jak geometricky, tak figurativně. Konvenční tradiční výstavba obrazu není znatelná a přesto postačí jeho název, abychom si představili ptactvo, květiny, lidi, v přírodě vše živé i neživé. Rozervanost, zlomenost, odumírání, to jsou v přírodě vždy jen přechodné jevy. Jsou součástí koloběhu života, bytí a zániku. Tento umělec, který vyučuje oborovou výtvarnou výchovu, si vybudoval své impérium v bývalých sklepích. Téměř archaicky působivým runám dává vznik ve svém jeskynním světě. Oblé a hranaté tvary si neodporují. Prostorová skladba terénu a strukturované odlišení vrstvených profilů- abstrakce tvarů se prolíná spolu s formami, aby vyústila v propojení konstruktivního hlediska s výtvarným.

Obraz se stává fikcí, jež si neustále ponechává možnost návratu z oné abstrakce v předmětnost. Obrazné vyjádření tady lze interpretovat jako extrémní stylizaci naturalistické krajiny či jako vnitřní krajinu, která svůj výraz nalézá v jednoduché, expresívní bezprostřednosti.

„Po celou dobu své malířské tvorby se pokouším stvořit ideální obraz. Vím, že je to celoživotní proces. Pokaždé je ten obraz jiný, ale právě to mě motivuje k tomu, abych neustrnul.” Malíř i přes svůj mladý věk už hluboko pronikl do světa moderny. Odpoutal se od české školy surrealismu, kubismu, takového, který může vzejít na svět jen na odděleném ostrově. Svůj původ však neskrývá. Tužka a štětec za sebou zanechávají „ismy”, stávají se mocnými mačetami, jež prorážejí houští a klam scestí 20. století. Abstrakce má působit emočně, vytvářet vizuální intenzitu. Vznikají průseky světla.

V době, ve které změt’ barev a obrazů všedního dne člověka oslepuje a přesycuje, je toto malířství školou vidění, která je ve své jasné, bezrétoričné komplexitě schopna omezenou funkčnost našeho zraku znovu oživit. Školí koncentraci pohledu a obohacuje náš svět prožitků jak v barevném, tak ve formálním ohledu.Umožňuje vitalizaci všech našich smyslů a reflexi optického vnímání směřuje do našeho nitra, nechává nás znovu si uvědomit struktury podvědomí a tak nás upomíná na pestrost tvorby i tvůrčího světa. „Nejedná se o klasické obrazy zasněžených krajin, ale i tyto prvky pozorný pozorovatel v mém díle nalezne.” Jak opravdové, ten sebevědomý, cílevědomý, a přesto skromně vystupující mladý muž nalézá vodní hudbu Vydry, osamělost slatin v jejím okolí, lesní osamělost luhů podél Vltavy, svědectví doby ledové na Plešném. Pozorovatel poznává neznámé „české vesnice”. Tak jako se spojuje Bavorský les se Šumavou v „Zelenou střechu Evropy”, sbližují se v malířském jazyce Víta Pavlíka Východ se Západem, propojuje se tady a tam v jeden celek, v „šumící” svět obrazů.

Dr. Stefan Rammer


 

Výstavy:

1999 – České Budějovice (absolventská) – budova Sparkasse
1999 – Prachatice (Tři generace Pavlíků) – Galerie Dolní brána
2000 – Praha (Salon 2000) – výstaviště
2000 – České Budějovice (4. Intersalon AJV) – DK Metropol
2000 – Pasov (Die Botschaft der Apokalypse) SRN
2001 – Pasov (Künstler aus Budweis) SRN – Kulturmodell
2001 – Prachatice (Pavlík, Hafner, Huber, Schlamp) – Galerie Dolní brána
2001 – České Budějovice (5. Intersalon AJV) – DK Metropol
2001 – Kolín (Pavlík, Štícha) – Muzeum
2002 – Tábor (členská výstava AJV) – Muzeum
2002 – Pasov (Nová radnice) SRN
2002 – České Budějovice (6. Intersalon AJV) – DK Metropol
2002 – Litoměřice (Salon českých, moravských a slezských malířů)
2002 – Pasov (Inter-Art-Galerie) SRN
2003 – České Budějovice (7.Intesalon AJV) – DK metropol
2003 – Pasov (Nová radnice) SRN
2004 – Praha (Galerie U Zlatého kohouta)
2004 – České Budějovice (8.Intersalon AJV) – DK Metropol
2005 – České Budějovice (9.Intersalon AJV) – DK Metropol
2005 – Prachatice (Pavlík a Teodor Buzu) – Galerie Dolní brána
2006 – Prachatice (Jarní salon AJV – téma ŽIVLY) – Galerie Dolní brána
2006 – Trebišov (Bienále malby a sochařství V4) SK – Krajské Muzeum
2006 – České Budějovice (10.Intersalon AJV) – Jihočeské Muzeum
2007 – Prachatice (členská výstava AJV – Skandální výprodej totální ceny) – Galerie Dolní brána
2007 – Karlovy Vary (hotel Imperial)
2007 – Pasov (Produzenten galerie) SRN
2007 – Blatná (členská výstava AJV – Konfrontace) – zámek
2007 – Vlachovo Březí (Galerie Bomba)
2007 – České Budějovice (11. Intersalon AJV) – Jihočeské Muzeum
2007 – Karlovy Vary (členská výstava AJV)
2007 – Trebišov (Luděk Stukbauer, Vít V. Pavlík) SK
2007 – Salzburg (Veletrh umění) A
2008 – Prachatice (členská výstava AJV – Fragmenty) – Galerie Dolní brána
2008 – České Budějovice (12.Intersalon AJV) – KD Slávie
2008 – Týn nad Vltavou (Vltavotýnské dvorky)
2008 – Trebišov (Bienále malby a sochařství V4) SK
2008 – Písek (Intersalon AJV – výběr autorů, Sladovna)
2008 – Pasov (Intersalon AJV – Kulturmodell Passau) SRN
2008 – Týn nad Vltavou (U Zlatého slunce)
2008 – Týn nad Vltavou (členská výstava AJV)
2009 – Prachatice (členská výstava AJV – Hlava) – Galerie Dolní brána
2009 – Passau (finanční úřad) SRN
2009 – Freyung ( galerie Schloss Wolfstein) SRN
2009 – Trebišov (Výstava AJV) SK . Krajské Muzeum
2009 – Snina (Výstava AJV) SK – muzeum
2009 – Písek (13.Intersalon AJV) – Sladovna
2009 – Freyung (Inersalon výber) SRN
2009 – Paříž ( Podzimní pařížský salón – Salon d“automne) FR
2009 – Praha (AMU)
2010 – Prachatice (členská výstava AJV – Imaginace)
2010 – Týn nad Vltavou (Vltavotýnské dvorky)
2010 – Praha (CROSSART) – Galerie Epikure
2010 – New York (Biennial of Contemporary Arts) USA
2010 – Blatná (členská výstava AJV – Hlava), zámek
2010 – Trebišov (Bienále malby a sochařství V4) SK – muzeum
2010 – Písek (14. Intersalon AJV) – Sladovna
2010 – Pasov ( Intersalon St. Anna Kapelle) SRN
2010 – České Budějovice ( Crossart -budova Českého rozhlasu)
2011 – Prachatice (členská výstava AJV) FIGURA 2011 – Galerie Dolní brána
2011 – Blatná (členská výstava AJV) IMAGINACE – zámek
2011 – Písek (15. Intersalon AJV) – Sladovna
2011 – Praha ( Galerie 14 ) CROSSART
2012 – České Budějovice ( AJV 2012 exhbition – malba) – budova Krajského úřadu
2012 – Prachatice ( AJV 2012 exhbition -fotografie) – Galerie Dolní brána
2012 – Plzeň – Kyšice ( CROSSART) Galerie u Randu
2012 – Passau – Kalteneck ( KIF) – Spagl
2012 – Praha – vinárna u Jiřího
2012 – Písek (16. Intersalon AJV) – Sladovna
2012 – Paříž – Velvyslanectví České republiky
2013 – Bratislava (Galerie Michalský Dvůr), CROSSART
2013 – Passau (17. Intersalon AJV) – Kulturmodell
2013 – München ( Wirtschaftsministerium), CROSSART
2013 – Bayerisch Eisenstein (Muzeum moderního umění), Kuns t räume
2013 – Soběslav (kostel sv. Marka) Soběslav meets Passau
2013 – Volary (17. Intersalon AJV) – Měská galerie
2013 – Plzeň (regionální sdružení Totem), Prolínání
2013 – Vídeň ( Velvyslanectví ČR), Salve
2013 – Písek (17. Intersalon AJV) – Sladovna

2014 – Pasov ( 3 Länder Kunst D-CZ-A) Produzentengalerie

2014 – České Budějovice (18. Intersalon AJV) Alšova jihočeská galerie

2014 – České Budějovice (18. Intersalon AJV) Jihočeský krajský úřad

2014 – Neureichenau (Waldwelten) Forstbetrieb

2014 – Suhl (Crossart) Congres centrum Suhl

2014 – Volary ( 3 Länder Kunst D-CZ-A) Produzentengalerie

2014 – Ústí n. Labem (Crossart), Univerzita J.A. Purkyně

2015 – Prachatice (Jarní salon AJV) GDB

2015 – Praha ( Salve Prachatice ), galerie Antonína Navrátila

2015 – Mauth ( Crossart ) galerie NPBW

2015 – Praha (Salve Prachatice), České centrum

2015 – Želeč (19. Intersalon AJV) – Špejchar

2015 – Týn nad Vlatvou ( Vltavotýnské výtvartné dvorky), Galerie u Zlatého slunce

2015 – Impruneta (Salve Prachatice), Villa Corsiny

2015 – Příbram (Crossart), Galerie OPE

2015 – Praha (Crossart) Galerie 14

2015 – Herálec ( SaxPower) Schatteau Herálec

2016 – Volary (Crossart), Městská galerie Volary

2016 – Bratislava (salve Prachatice), Palffyho palác na zámockej ulici

2016 – Prachatice (Jarní salon AJV) GDB

2016 – Malšice (Crossart) Galerie Malšice

2016 – Praha (Crossart) Knihovna Filosofického ústavu AV ČR

2016 – Tábor (20. Intersalon AJV) – Husitské muzeum

2016 – Praha (Crossart). Galerie la Femme

2016 – Klodzko (Imaginace) Muzeum zemi Klodskej

2017 – Prachatice (Jarní salon AJV) GDB

2017 – Protivín (Crossart) Cafe gallery

2017 – Passau (KunstPassau), Kulturmodell

2017 – Lorient (Imagination, artist de Boheme) Mediatheque Francois

2017 – Soběslav (Crossart) galerie Sv. Marka

2017 – Liberec (Crossart) galerie Hruška

2017 – České Budějovice (21. Intersalon AJV), Galerie Mariánská

2017 – Haag am Hausruck (Crossart) Rotary Klub

2017 – Teplice (VWV) Galerie Zahradní dům

2018 – Prachatice (Continuatio Qudratti) GDB

2018 – Sobělav (AJV) galerie sv. Marka

2018 – České Budějovice (22. Intersalon AJV), Galerie Mariánská

2018 – Florencie (Crossart), Studio Morando

2018 – Bratislava (Crossart) Office Gallery

2018 – Kolín (Imaginace) Galerie pod Točnou

2019 – Passau (Junge Kunst) St. Anna Kapelle

2019 – Prachatice (jarní salon AJV) GDB

2019 – Passau (Parzergruppe) St. Anna Kapelle

2019 – Praha (Audiovizuální performace, Maživ) Městská knihovna

2019 – Ebringen-Freiburg (Crossart) Badisches Kunstforum

2019 – Praha (Salve Prachatice) Velvyslanectví USA

2019 – České Budějovice (23. ročník Intersalon AJV) Galerie Mariánská

2019 – České Budějovice (Crossart) Galerie Mariánská

2019 – České Budějovice (Crossart) galerie Českého rozhlasu

2020 – Bayerisch Eissenstein (Kunst aus Bohmen) Kunst t traume